om yoga studio

Tak samozřejmá a všední,  záležitost. A přesto se neustále k tématu dechu vracíme a pokud se přiblížíme k józe, zjišťujeme, že tady se vše okolo dechu točí.

Nového adepta jógy možná napadne, že ta jógínská komunita s tím dechem ale nadělá! Vždyť přece dýchám, fajn. Se zavřenými ústy, nosem – je to trochu nezvyklé, ale dobře. Mám dýchat dlouze a pravidelně, ano to také dělám. Ale stejně nové a nové poučování, vysvětlová, vedení. Vždyť já jsem si sem příšel protáhnout a posílit tělo po celodenní práci a ne dýchat, to dělám celý den…

A přece z pohledu jógy je to přesně naopak. Hýbeme se, naše kosterní svaly jsou v pohybu, ale dechové svaly a s tím spojená dechová aktivita je přes den naprosto minimální. Během dne dýcháme „jen abychom přežili“. Proto máme často pocit ztuhlosti, tíhy, vyčerpání.

Z pohledu jógy není vzduch jen směs plynů, které naše tělo potřebuje k životu. Je to Prána – životní dynamická síla. Kosmická základní energie, která je všudypřítomná, prostupuje vším a je nositelem života. Z pohledu západní vědy si můžeme zjednodušeně vzduch představit jako koktejl atomů, jež jsou nositeli určité elektromagnetické energie, kterou nám předávají a ta prostupuje tělem (i tam, kam se kyslík nedostane). Jsou pro nás i informace obsažené ve vzduchu. (Stejným způsobem získáváme Pránu  z potravy).

Jednoduše je to jemněhmotná energie, která prostupuje a posiluje naše tělo na jeho jemněhmotné úrovni.

A tady jsme zpět u cvičení asán – ty mají především za úkol tělo zprůchodnit pro tyto energije, zjemnit, harmonizovat, léčit.

Proto tolik řečí o dechu během Vaší lekce jógy. Asány jsou pro nás nástroj, jak   pránickou energii poslat přesně do té části těla, kde je jí potřeba. A to bez  přiměřeného dýchání nelze. (Na stejném pricipu funguje např. akupunktura, akupresura)

Řízené dýchání v józe se nazývá Pránájáma (ajáma – omezit, ovládat, uchovat).

Na pránájámu bychom měli dát stejný důraz při naší jogové prxi jako na provádění ásán. Faktem je, že největší prospěch v ásáně máme z dechu. Ten přináší a prohlubuje všechny účinky ásány a je pro nás cestou, jak se dostávat v pozicích dál (zvláště výdech nám dává tu možnost).

Nádherné je, že řízeným dýcháním objevujeme uvnitř těla svaly, které běžně nepoužíváme. Ze začátku jsou tyto svaly dost ochablé a zanedbané, ale pravidelným cvičení, je pomalu začínáme cítit, ovládat a přicházíme na to, co už dlouho tušíme, že totiž  naše síla vychází zevnitř. Vnitřní svaly těla se zpevňují, najednou přestávají bolesti zad a zažívání i vnitřní orgány jsou více aktivizované. Čím je pro nás přirozenější držet a ovládat tělo z jeho centra, středu (bodu hara), tím více se nám uvolňují kosterní svaly, především naše věčně stažené a bolavé trapézové svaly, oblast ramen a krku.

Dech je naprosto svázán s naším psychickým a emočním rozpoložením. Skoro se zdá, že nejdůležitějším úkolem dechu je právě toto propojení naší bytosti na všech jejích úrovních – těla, mysli i duše.

V každém případě jakkoli jsme rozčílení, excitovaní či ve stresu dýcháme krátce, rychle, povrchně. Naproti tomu jsme-li klidní i klidně dýcháme, jsem li šťastní, dech se ještě prohloubí. Tento nástroj je tu pro nás. Naučme se ho využívat k zvládání našich emocí a zklidnění mysli, tak jak nás to jóga učí. Používejme ho k navození klidu a příjemného pocitu, štěstí a radosti, ke které jsme byli zrozeni.

Koncentrace – další často zmiňovaný termín v józe. Je to „pouze“ odlehčení neustále zaměstnané mysli. Soustředit se na jeden bod – tedy přítomný okamžik. Co je přítomnějšího, než právě plynoucí dech. Soustředit se na tento proces dýchání je okamžité „vklouznutí“ do přítomného okamžiku. Nemyslíme na to, co bylo, co bude a jsme tady a teď. To nám může pomoci nacházet to, co je důležité.

Důležité je si možná uvědomit, že dech je element, který nám dal a dává život, který v nás stále obnovuje energii a velice ovlivňuje všechny úrovně našeho těla.

Byl nám dán abychom žili, abychom tvořili, abychom splnili, co je v plánu.

Nyní je náš plán žít. Nemůžeme přestat dýchat a přestat žít, je to silnější než my, vždycky se znovu a znovu nadechneme. To nám může napovědět, že je vyšší Vůle, než ta naše. Dodýcháme, až tato Vůle rozhodne. Mějme důvěru, že její rozhodnuti jsou správná a pro nás vždy prospěšná, ať se nám to někdy jakkoli nezdá.

A proto dýchejme, žijme a milujme.